Neformálne spoločenstvo ochranárov a ochranárok
Ekosprávy - monitor
Správy preberané z webových stránok o životnom prostredí, ochrane prírody... Názvy správ odkazujú na pôvodné umiestnenia správ.
Príbeh záchrany sokola rároha: Z lesov Malých Karpát na stožiare SEPS
09. 11. 2026 (www.dravce.sk)
Sokol rároh patrí na Slovensku medzi naše najvzácnejšie dravce. Unikátnych päťdesiat rokov systematického monitoringu druhu potvrdzuje, že jeho populácia prešla dramatickým vývojom.
Vědci vytipovali, kde v Česku by mohly vzniknout nové národní parky a chráněné krajinné oblasti
09. 11. 2026 (ekolist.cz)
Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu systematicky vyhodnotili a vytipovali na celém území Česka oblasti, které mají nejvyšší význam pro případné rozšíření sítě národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO). Studie, která ukazuje, že vedle současných chráněných území existuje řada dalších přírodně velmi hodnotných oblastí české krajiny, byla publikována v mezinárodním odborném časopisu Land Use Policy.
Jak vnímáte ovocné sady a aleje? Vědci UJEP se obrací na českou veřejnost s dotazníkem
08. 11. 2026 (ekolist.cz)
Jakou roli hrají luční sady, ovocné aleje a další tradiční ovocné výsadby v každodenním životě lidí? A jakou by mohly hrát? Česko-saský projekt OKliBio oslovuje veřejnost prostřednictvím anonymního online dotazníku. Jeho výsledky se stanou jedním z podkladů pro přípravu strategie péče o luční sady a vysokokmenné ovocné výsadby v česko-saském pohraničí.
Jeřáb český, endemit Českého středohoří, roste i v Zoo Ostrava
07. 11. 2026 (ekolist.cz)
V přírodě České republiky se vyskytuje několik endemických jeřábů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Nejhojnější je jeřáb český, který původně roste v oblasti Českého středohoří. Vysazen byl i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, kde po delší odmlce vykvetl a na podzim se obsypal oranžovými plody.
Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti
06. 11. 2026 (ekolist.cz)
Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.
Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného
06. 11. 2026 (ekolist.cz)
Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.
Deti by mali skúmať svet vlastným tempom. Niekedy je úspechom aj to, že sa žiak odváži dotknúť listu, hovorí pedagogička Kristeľová
05. 11. 2026 (ciernalabut.sk)
Pobyt vonku nemusí automaticky vyhovovať každému dieťaťu. V areáli Špeciálnej základnej školy v Krupine však vytvorili outdoorovú učebňu, v ktorej môžu žiaci podľa riaditeľky Andrey Kristeľovej objavovať svet vlastným tempom a spôsobom, ktorý zodpovedá ich potrebám. Práve vonku sa podľa nej môže prejaviť vytrvalosť, zvedavosť, ochota pomáhať či záujem, ktorý v bežnom vyučovaní nemusí byť viditeľný. Kristeľová je absolventkou Komenského inštitútu, projektu Hurá von! a lektorkou témy inklúzie a učenia vonku v projekte SadOVO. V rozhovore hovorí o tom, ako prispôsobiť outdoorovú učebňu a...
Rok 2025 v lesnické vědě: Měnící se přírodní podmínky přinášejí nové výzvy
05. 11. 2026 (ekolist.cz)
Rok 2025 byl pro lesníky i výzkumníky poměrně příznivý. Počasí nepřineslo žádné výrazné extrémy, studený květen a začátek června přispěl k dalšímu poklesu kůrovcového základu a výrazně suché období se vyskytlo až ke konci vegetačního období, takže zdravotní stav lesů se spíše zlepšoval.
Odborník alebo odborníčka pre oblasť verejných politík
04. 11. 2026 (www.spirala.sk)
Chcete sa podieľať na rozvoji environmentálnej výchovy, vzdelávania a osvety na Slovensku? Do Špirály hľadáme kolegu alebo kolegyňu, ktorý alebo ktorá bude spolupracovať na tvorbe verejných politík a podpore ľudí pôsobiacich v tejto oblasti. Forma spolupráce: Skrátený úväzok Miesto práce: Slovensko, hybridne; práca na diaľku s pravidelnými osobnými stretnutiami Pracovný čas: Flexibilný Odmena: Do 1 […]
Praha je pro ptáky plná skleněných pastí. Přetrvávající záhadou jsou nárazy sluk lesních
04. 11. 2026 (ekolist.cz)
Nárazy ptáků do skleněných prvků staveb jsou teď nejčastějšími případy Pražské zvířecí záchranky. Přes Prahu a zejména podél Vltavy každou noc protahují tisíce ptáků. Skleněné budovy jim často stojí v cestě. Pokud je sklo osvětlené či je mlha, pravděpodobnost nárazu se prudce zvyšuje. Ptáci sklo nevidí a tak do něj narážejí a zabíjí se. Část pak zůstává zraněna na zemi. Pokud mají štěstí, nalezne je někdo, kdo ví, že má na pomoc zavolat Pražskou zvířecí záchranku. Její telefon 774 155 185 je v provozu 15 hodin denně.
Ptáků v Česku dlouhodobě ubývá. Hlavní příčinou je intenzivní zemědělství, upozorňují ornitologové v nové publikaci
03. 11. 2026 (ekolist.cz)
Česká společnost ornitologická (ČSO) vydává publikaci Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách nastíní, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení. Ptáků v Česku dlouhodobě ubývá, od roku 1982 se jejich početnost snížila o 13,4 procenta a každoročně klesá v průměru o 1,6 % i nadále.
Rozpadající se horské smrčiny mají vysoké riziko vzniku požárů
02. 11. 2026 (ekolist.cz)
V posledních letech prudce narůstá četnost a rozsah lesních požárů. Letos požáry sužovaly obzvláště Francii, Španělsko, Řecko, ale i Německo a Belgii. Požáry se častěji vyskytují i v severnějších částech Evropy. V Česku i na Slovensku se každoročně evidují stovky událostí s významnými ekonomickými škodami a environmentálními dopady. V naprosté většině je příčinou lidský faktor – neopatrnost, nedbalost, neznalost i zlý úmysl. V horkém počasí je stále snazší zapálit vyschlé lesy.
Studentka Mendelovy univerzity vyvíjí výživu pro včely. Má podpořit jarní rozvoj včelstev
30. 10. 2026 (ekolist.cz)
Jak pomoci včelám zvládat stále náročnější podmínky současné krajiny? Odpověď na tuto otázku hledá studentka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Gabriela Vlašicová prostřednictvím svého projektu Solivar Innovation. Zaměřuje se na vývoj funkčních krmných těst, která mají podpořit jarní rozvoj včelstev, zvýšit jejich vitalitu a přispět k lepšímu opylování ovocných stromů i dalších plodin.
Možnosti adaptace lesnického hospodaření na změnu klimatu se podobají v Česku i Sasku
29. 10. 2026 (ekolist.cz)
Jedním z největších rizik, kterým lesní hospodářství v současnosti čelí, je změna klimatu, jež se projevuje především prohlubováním period sucha, zvyšováním teploty, ale i nárůstem četnosti dalších extrémních meteorologických situací. To se odráží ve vyšší aktivitě kalamitních škůdců v suchem oslabených lesích a v šíření nových invazivních druhů. Vysoké stavy především spárkaté zvěře prakticky znemožňují přirozenou obnovu lesů a jejich regeneraci po disturbancích, komplikují rovněž umělou obnovu směrovanou k dosažení vyšší druhové pestrosti lesních dřevin.
EDUŽUR: Keď sa tínedžer cíti byť vylúčený alebo opustený, jeho telo to môže prežívať ako fyzickú bolesť, hovorí Anna Viľchová (+podcast)
28. 10. 2026 (ciernalabut.sk)
Detí sa v škole pýtame, čím by chceli byť, no sami nevieme, ako bude svet vyzerať o dva roky. Anna Viľchová je spoluzakladateľkou programu Emocionálny kompas, ktorý pomáha deťom, učiteľom a rodičom pracovať s emóciami, zlepšovať duševné zdravie a budovať dobré vzťahy. Študovala na Univerzite College London a London School of Economics a pôsobila tiež v programe Teach for Slovakia. Hovorí o úlohe emocionálnych zručností vo svete umelej inteligencie a o tom, ako môžu učitelia a rodičia učiť deti orientovať sa vo vlastnom prežívaní. Vypočujte alebo prečítajte si rozhovor zo série Edužur s...
Lesy ČR letos na podzim vypustily do Beskyd 82 odchovaných tetřevů
28. 10. 2026 (ekolist.cz)
Z horských aklimatizačních voliér letos na podzim vzlétlo
do Beskyd 82 tetřevů hlušců odchovaných Lesy ČR ve speciálním zařízení v Krásné
pod Lysou horou. Celkem 44 samců a 38 samic tak významně posílilo populaci jednoho
z nejohroženějších druhů v české přírodě.
TreeTag poprvé v České republice: od kvantifikace ekosystémových služeb k jejich srozumitelné komunikaci
27. 10. 2026 (ekolist.cz)
V září 2026 se Česká republika poprvé zapojila do evropské kampaně TreeTag, jejímž cílem je představit veřejnosti ekosystémové služby konkrétních městských stromů prostřednictvím informačních štítků umístěných přímo v terénu. Českou část kampaně koordinovala Arboristická akademie. Do prvního ročníku se zapojilo 14 měst a obcí se 98 stromy. V celoevropském měřítku bylo v roce 2026 v databázi evidováno 1 321 označených stromů.
Oddelený cintorín môže svedčiť aj o tom, že Rómovia nie sú vítaní, hovorí antropológ Alexander Mušinka
26. 10. 2026 (ciernalabut.sk)
Oddelené rómske cintoríny môžu vypovedať o vzťahoch medzi komunitami rovnako ako osady na okrajoch obcí. Priestorová segregácia Rómov na Slovensku má hlboké historické korene – od ich umiestňovania na nevhodných pozemkoch až po nútené presuny a rozhodnutia štátu či samospráv o nich bez nich. S antropológom Alexandrom Mušinkom a etnologičkou Luciou Segľovou Mušinkovou z Ústavu rómskych štúdií na Prešovskej univerzite hovoríme o historických príčinách segregácie, strate majetku, dostupnosti bývania, o prekážkach, ktoré ľuďom bránia zlepšiť svoje životné podmienky a prečo tieto rozdiely...
Vzácná keptuška stepní se objevila na Hradeckém rybníku u Tovačova
25. 10. 2026 (ekolist.cz)
Keptuška stepní zalétá do České republiky velmi vzácně. Její hnízdiště se nacházejí převážně ve stepích Kazachstánu, odkud odlétá na zimoviště v severovýchodní Africe. Celosvětově je vzhledem k úbytku její populace zařazena mezi kriticky ohrožené druhy.
Letokruhy mění pohled na šumavské lesy. Přírodní narušení zasahovala častěji porosty v nižších polohách
23. 10. 2026 (ekolist.cz)
Více než 7 600 letokruhových sérií pomohlo vědcům zrekonstruovat 400 let vývoje lesů na Šumavě a v Bavorském lese. Rozsáhlý výzkum ukázal, že působení vichřic a kůrovce v průběhu staletí postupně sílilo. Překvapivě se přitom častěji projevovalo v níže položených smíšených lesích než v horských smrčinách. Závěry studie zveřejnil prestižní mezinárodní odborný časopis Journal of Ecology.
Většina lidí invazní druhy nezná. Jejich regulaci proto podporuje jen málo, vyplynulo z globálního průzkumu
22. 10. 2026 (ekolist.cz)
Uvést alespoň jeden druh, který je v jejich zemi invazní, dokáže méně než polovina lidí. Také podpora opatření zaměřených na regulaci těchto druhů je nízká. Ukázala to globální studie zahrnující více než 20 tisíc respondentů z 54 zemí světa. Výsledky zároveň ukazují, že lidé s větším povědomím o biologických invazích častěji podporují i jejich regulaci.
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek
21. 10. 2026 (ekolist.cz)
Někdy musí zvolit i zásah, který na první pohled působí drasticky, aby pacientovi skutečně pomohl. Krajinný ekolog Vilém Jurek, čerstvý držitel titulu Osobnost krajiny Jihomoravského kraje 2026, se péči o přírodu věnuje více než sedmnáct let. Jeho rukama prošla více než stovka cenných lokalit. Výrazně je spojen například s brněnským Kamenným vrchem, kde se nachází největší známá populace koniklece velkokvětého na světě.
EDUŽUR: Ak má tínedžer problém a nemá sa s kým porozprávať, obráti sa na umelú inteligenciu, hovorí Zuzana Tkáčová (+podcast)
20. 10. 2026 (ciernalabut.sk)
Slovenskí učitelia a učiteľky podľa odborníčky nie sú pripravení, aby u detí rozvíjali gramotnosť o umelej inteligencii. Zuzana Tkáčová sa venuje vzdelávaniu o AI, jej využívaniu v učiteľskej praxi aj výskumu jej vplyvu na deti. Učí budúcich učiteľov na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach a je doktorandkou na Pedagogickej fakulte Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici. V rozhovore vysvetľuje, prečo nestačí učiť deti používať AI, ale rozvíjať ich kritické myslenie, samostatnosť a schopnosť zodpovedne s ňou pracovať. Hovorí aj o rizikách, ktoré AI prináša pre...
Sucho v lesích má jiný vývoj než na polích
20. 10. 2026 (ekolist.cz)
Na konci září (23.–25. 9.) se na Rejvízu v Jeseníkách konala již třetí konference „Lesnická hydrologie – věda a praxe“, kterou organizoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., (VÚLHM). Akce se zúčastnilo celkem 52 účastníků z 18 institucí, převážně z České republiky, ale i ze Slovenska.
Návrat tygrů, karet, tuňáků a slonů ukazuje, že ochrana přírody funguje. Trend zmenšujících se populací obratlovců ale podle zprávy WWF trvá
19. 10. 2026 (ekolist.cz)
Světový fond na ochran přírody (WWF) publikoval nové vydání zprávy Living Planet Report pro rok 2026. Kromě upozornění na pokračující úbytek přírody a pokles stavu populací obratlovců přináší poprvé i dobré zprávy a důvod k naději. Na příkladu mořských želv karet obrovských, tuňáků, tygrů a slonů uvádí, že dobře zacílená ochrana a obnova přírody funguje. Právě dnes začíná v Arménii setkání COP17 Úmluvy o biologické rozmanitosti.
Divoké vývěry minerálních vod v nové přírodní rezervaci Číhanské slatě jsou ve střední Evropě raritou
17. 10. 2026 (ekolist.cz)
Nejzachovalejší přírodní vývěry minerálních vod v České republice, okolní slaniště a mokřadní louky o rozloze 6,38 hektarů. To je nová přírodní rezervace Číhanské slatě na Mariánskolázeňsku, kterou nyní po několika letech příprav vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
84 európskych organizácií vyzýva na zastavenie rozširovania spaľovní odpadu. Európa má už dnes nadbytočnú kapacitu.
16. 10. 2026 (www.priateliazeme.sk/spz)
16.10.2026 Viac ako osemdesiat environmentálnych organizácií z celej Európy – vrátane slovenských zástupcov ako Priatelia Zeme – SPZ, Priatelia Zeme – CEPA, Znepokojené matky či Klimatická koalícia – vyzýva EÚ a jej členské štáty, aby zastavila rozširovanie spaľovní odpadu a riešila rastúcu nadmernú kapacitu spaľovní v Európe.
Populace ohroženého tetřívka obecného v Krkonoších se drží na podobné úrovni
16. 10. 2026 (ekolist.cz)
Krkonošská populace tetřívka obecného má stále šanci na přežití. Letošní jarní sčítání zaznamenalo 53 tokajících kohoutků. Je to jen o tři méně než při posledním sčítání před třemi lety, kdy odborníci napočítali 56 samců. Po desetiletích výrazného úbytku tak krkonošská populace v posledních třech letech početně stagnuje. Správa KRNAP to považuje za povzbudivý signál pro pokračování v dlouhodobé péči o prostředí tetřívka a klid, který ke svému životu potřebuje.
Vedátor Samuel Kováčik: Trh práce sa dynamicky mení, musíme naučiť deti učiť sa, kriticky myslieť a budovať vzťahy
15. 10. 2026 (ciernalabut.sk)
Deti chránime pred rizikami v reálnom svete, no zároveň ich púšťame do online priestoru, kde na ne číhajú úplne iné nebezpečenstvá. Niektorí ľudia sa podľa teoretického fyzika a popularizátora vedy Samuela Kováčika utopia v dezinformáciách a vytvoria si vlastnú paralelnú realitu.
Tento rozhovor ste mohli čítať aj v Denníku N.
V rozhovore sa dočítate:
ako sa v záplave informácií nestratiť;
ako sa pripraviť na svet, v ktorom bude AI meniť pracovný trh;
či vznikne superinteligencia, ktorej správanie nebudeme vedieť predvídať;
prečo je pri regulácii AI dôležité, aby jej rozumeli najmä tí, ktorí...
Velký vodní experiment v režii vlády: Přehrady sucho v krajině nevyřeší, kontroverzní zákon navíc nepřijatelně omezí práva vlastníků i veřejnosti
15. 10. 2026 (ekolist.cz)
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) znovu důrazně upozorňuje na rizika rozhodnutí vlády sázet při boji se suchem primárně na budování vodních nádrží. Reaguje tak na aktuální vyjádření představitelů Národní koalice pro boj se suchem i na chystaný kontroverzní zákon o urychlení realizace strategických opatření proti vodním extrémům. Ten podle ochránců přírody navíc vykazuje vážné ústavní i další legislativní nedostatky, jelikož omezuje účast veřejnosti, chystá bezprecedentní vyvlastňování a obchází odborné instituce. Tím, že kabinet deklaruje jako hlavní priority výstavbu přehrad, fakticky...